Vážení přátelé školy,
obracím se na Vás s drobností. Jedna maminka nás požádala, zda bychom nenašli doma staré autolékarničky. Má možnost doručit je na Ukrajinu, kde by pomáhaly při první pomoci. Domluvil jsem se s ní, že s touto výzvou neoslovím jen pedagogy (tak byla původně zamýšlena), ale všechny žáky školy.
Vím, že kdo z dospělých chce pomáhat, tak již je někde aktivní. Stará autolékarnička je však pro mne symbolem něčeho, co nám již k ničemu nebude, ale abychom ji samotnou popadli a donesli někam, tak zase až taková vzácnost to není.
Vím, že sbírat autolékárničky není žádné velké hrdinství. Přijde mi však dobré podpořit někoho, kdo pomáhá a hlavně dát možnost dětem, aby ony samy pomohly. Rozdíl mezi tím zda nějakou lékárničku donesou či ne nebude jen to zda doma něco mají (to je samozřejmě zásadní podmínka), ale odhodlání udělat drobný dobrý skutek a to je něco, k čemu se je ve škole snažíme vést. Za podporu předem děkujeme.
Jiří Sehnal
